V sobotu ráno pršelo, ale to nevadilo, strávili jsme totiž celý den ve vlaku na cestě za naším dalším dobrodružstvím. Za dobrodružstvím s Vesmírnou Odyseou a Kapkou do Broumova, který je až na druhém konci republiky, jeli jsme Já, Simča, Gufi, Filipes, Žolík, Myšák, Skřítek, Honza, Pepča, Martin, Veverka, Naty, Natali, Barava, Petra a Rajče :o) Po devíti hodinách jsme přijeli na nádraží, které bylo od chaty necelých 5km pěšky, i přes to, že všichni věděli, že půjdou kus cesty pěšky, někteří z těch všech měli špatně sbaleno a už na první křižovatce (100m od nádraží) si stěžovali, že to je těžký a daleko… Ale samozřejmě, že síly byly a došli jsme na chatu, kde na nás už čekal Matěj a já od něj dostala veeelikej balík marschmallow, že prej za odměnu (taky se paní průvodčí divila, že jako jedu sama s 15 dětma...prý: „jste se zbláznila, ne?“)

Všichni se sešli v 9 hod na nádraží a jeli do Kynšperka a tam jsem čekala já(Petra) s rodiči. Půjčili jsme si vesty, raft, pádla a soudky. Do Matějova auta jsme naložili krosny, spacáky, stany na převoz. Cca v 10,30 hod jsme vypluli.

Je dne 24.6., den odjezdu do Prahy. Ráno se všichni sejdeme na vlakovém nádraží a čekáme na vlak. Tak, už jsme na hlavním nádraží v Praze a hledáme Benny, Želvici a Cipíska, ale najít nikoho nemůžeme, takže se Mirča se Simčou vydaly je hledat a hned se vracejí že je našli a všichni je utíkají přivítat.

Musím se s vámi podělit o zážitek z jedné z Klubovek. I bylo třináctého pátek, pátek = tedy Klubovka. Nejsem pověrčivý a tak mi tento datum tak nějak nic neříká. Ale v návštěvní knize se objevily prosby, zda-li bychom se nemohli dívat na hokej. Česká republika totiž hrála zápas se Švédskem o postup do semifinále. Sice mně osobně hokej (krom toho, že jsem jej jako dítko hrál) nic neříká (a to ani tehdy, když poslouchám..), ale co bych pro své ovečky (rozuměj – jako Kapičky) neudělal.

Za námi je tradiční oddílová velikonoční akce a to Velikráva. V číslech 18-331-5-4-6-2-:18 lidiček se vydalo do 331km vzdálené České Třebové, kde pobyli 5 dní. Pro mě to znamenalo 4 noci bez pořádného spánku. Potkali jsme 6 hadů a vytočili 2 klíšťata.

Sic Myšák již napsal článeček k jarním prázdninám, ale pokusím se i já přispět troškou do mlýna. Ještě jsem ten jeho nečetl (schválně), tak se nezlobte, kdybychom se v něčem opakovali. Koho tedy zajímá dění kolem a v průběhu jarních prázdnin 2011, nechť čte dál, jak to bylo s Čerty, se kterými nejsou žerty.. :o)

Přijely jsme zas po roce na naší základnu kde jsme strávyli krásný, krádký týden uteklo to jako voda kdo to jakdy viděl.

Určitě si vzpomínáte na náš krutý tábor naprosto jsme se nenudili jako pytel brambor bylo to tam srandy kopec bez nějakých závor.

Všichni blázni co chodí na Kapku přišly, teda až na některý větší blázny.

Na sobotu 15. 1. se na nás Matěj s rádci domluvili a "zorganizovali" bláznivou klubovku....

Jak jsem slíbil někdy na přelomu října a listopadu, věnovali jsme jednu předvánoční sobotu nákupům na Vánoce. Rodiče by ty menší (a i větší) samotné třeba do Karlových Varů nepustili. A těžko se nakupují dárky pro někoho, když je s vámi. :o) Tak jsme vyrazili jako oddíl…

Přestože jsem prohlásil, že nebudu psát žádný další článek dokud u toho posledního nebude alespoň 10 komentářů (a to není :o), dělám ještě výjimku a popisuji sobotní Haló-wínskou párty, kterou zorganizovaly holky. Tedy hlavní aktérka Simča a Barava si ještě vzaly na pomoc Ropuchu, Kačabu a Žolíka. Společně tvořili, tvořili, plánovali, vymysleli a zorganizovali.
Akce měla začít v 16:00 hodin. Už kolem 14. hodiny však Simča s Baravou (tedy asi, já je neviděl, protože to bylo překvapení) zdobily klubovnu, chodbu, propriety a další.. Ale jak jsem se dozvěděl, celé to začalo ještě dřív, když se ráno sešli u Žolíka a připravovali šneky.

Malé vzpomenutí na sobotní Halóvínskou párty čekající na rozvinutí a doplnění dalšími postřehy, články, komentáři...;o)

Koukám, asi se toho nikdo neujme, tak holt opět budu muset já. Sice mne napadá hodně myšlenek, ale statečně se bráním… :o) Mám na jazyku i nějakou tu vtipnou hlášku, ale přiznám se, že nemám moc chuť se rozepisovat. Je středa pozdě večer, skoro čtvrtek a musím jít také do světa snů a pohody. Popíši tedy naši Podzimní prázdninovou výpravu jen stručně a věcně… :o)