Dneska jsem se zúčastnila mých prvních rukodělek v Kapce! Bylo to naprosto parádní. Musím říct, že když jsem brzo ráno vstávala, tak jsem přemýšlela, že nepůjdu. Ale pak jsem si to rozmyslela a šla. A rozhodně nelitovala!

Hned v úvodu, dokud máte možnost se na to vykašlat a nečíst dál, varuji,že tento článek je mým vlastním pohledem, vzpomínkou i poděkováním. Pokud byste chtěli objektivní pohled, zkuste ukecat někoho jiného, ať napíše pár řádků…;o)

Minulou sobotu jsme měli možnost oslavit další oddílové narozeniny, konkrétně čtrnácté... Asi by bylo škoda nic nenapsat k těm několika skvělým hodinám, které jsme mohli s Kapkou v klubovně strávit... Akorát nevím, jestli si ještě vzpomenu a vytáhnu z hřejivého pocitu a vzpomínky nějaké konkrétní informace...;o)

Bohužel nemáte opravnění tento článek číst. Pro získání dostatečných přístupových práv se zaregistrujte, nebo kontaktujte správce webu.

Ve dnech 28. 2. 2009 – 7. 3. 2009 jsme se tradičně vydali do Krásné Lípy… Pokusila jsem se dát dohromady pár písmenek, občas se z nich nějak sestavilo i slovíčko a sem tak to třeba dá i nějaký smysl...

Jak to všechno začalo? To byly jednou jedny rukodělky. Žádná hromadná akce, jen pár „vyvolených“ ( ti, kteří měli zájem), kteří se sešli kolem „rodinného“ stolu v klubovně a uplatňovali svůj talent a um… Ale jak to v pohádkách bývá, nic nezůstává jen u jednoho. Popelčiny oříšky, čuníci i ty princezny a úkoly bývají většinou tři…

Jen stručný výtah z naší tradiční akce tentokrát konané poslední lednovou  sobotu. Po mnoha zvažování jsme se tedy rozhodli, že akci uskutečníme. Mates jako předvoj byl ve čtvrtek zjistit, jak to vypadá se sněhem nahoře na kopci a 15 cm sněhu rozhodlo. No možná ho bylo místy i více…

Tradice je tradice… A tak i letos jsme se sešli v čase předvánočním, abychom společně s oddílem strávili pár vánočních chvilek v naší klubovně. Sešli jsme se v neděli ve tři hodiny odpoledne. To už byl stromeček nachystaný a klubovna vánočně vyzdobena…

V sobotu 13. prosince 2008 jsme se vydali spolu s kamarády z Lokte na další výpravu. Tentokrát jsme zamířili objednaným autobusem skoro až na vrchol Krušných hor – na Boží Dar. Zde je totiž již dávno podle tradice místo, kde sídlí Ježíšek. Před rokem byla oficiálně otevřena Ježíškova cesta…

V sobotu 22. listopadu jsme se vydali na první letošní výpravu spojenou se sněhovou nadílkou. Naše cesta vedla vlakem do Luhu nad Svatavou a poté jsme se vydali pěšky zpět do Sokolova.
  V pátek na Klubovce jsem chviličku zaváhal, jestli sobotní výpravu rovnou nezrušit, protože za okny řádila vánice, padal sníh, ale hlavně rychlost větru byla obrovská. Avšak dal jsem na prorocká slova naší kamarádky – meteorologošky-amatérky a rozhodli jsme, že se přeci jen v sobotu ráno na vlakovém nádraží sejdeme. A kdyby náhodou ještě pořád padaly trakaře, tak akci upravíme.

Tak máme po další príma akci, dovolte mi tedy, abych se s vámi podělil o zážitky, které jsme společně prožili na podzimní výpravě v Nýrsku. Zážitků bylo hodně, pro mnoho dětí to byla jejich první společná, vícedenní výprava a snad ne poslední.

Opět po delší době jsme zavítali do německého aqvaparku ve Weidenu. I když jsem v Sobotu 27. 9. 2008 přišel na nádraží s menší nemocí, tak musím říci, že mne osobně se výprava moc líbila. Ostatním určitě také, jestli se nemýlím…

Díky moc všem, co přišli v pátek na nultou Klubovku. Díky i těm, co se alespoň omluvili, že nepřijdou. Jak jsem předesílal, jednalo se opravdu jen o jakousi neformální schůzku kamarádů. Uvařili jsme si několik druhů čaje (každý dle své chuti) a také každý podle své chuti si osladil. (Díky Danečkovi a Honzíkovi se Matěj konečně zbavil veškerých zásob cukru. :o)

Sice trochu se zpožděním, ale nikam přece nespěcháme, ne?;o)

Včerejší akce nás jistě všechny velice poznamenala... Kdo za to může? Kdo je pachatelem? Záhadný člověk, který vše zapříčinil? Osud? Opakování historie? Existují nějaké zákonitosti týkající se kapkovské ukončovačky? Ale postupně...