něco málo k letní výpravě aneb co se dělo...

Já se tedy nenechám moc pobízet a přikládám sem tedy popsaný průběh jednotlivých dnů letní výpravy....

V době od 13.7 do 26.7 jsme se vydali na letní výpravu…. V neděli 13.7 jsme se v 10:25(někteří i dříve) sešli na vlakovém nádraží…. Bylo nás, řekla bych "ideální počet" Ani moc ani málo..... Tak jsme tedy ve složení: Mirča, Kokoška, Žabikuk, Grill, Daneček, Smajlík, Mates a já(Smíšek) nastoupili do vlaku a vydali jsme se směr Broumov-Olivětín..... Matěj jel opět autem, abychom sebou mohli mít zase nějaké hry a jiné potřebné věci... Po několika přestupech a cca po devíti hodinách jsme již stáli na nádraží v Broumově…. Matěj nám odvezl zavazadla a následně i několik jedinců až k chatě.... ostatní táborníci šli pěkně po svých. Mě velmi mrzelo deštivé počasí, kvůli kterému jsem byla nucená jet autem, jelikož jsem měla v botách dva malé rybníčky:)))).... ale mělo to i výhodu. Alespoň jsme spolu s Danečkem měli čas vytáhnout nahoru bágly z nichž některé byly tak těžké, že jsme jeden bágl museli nést oba dva...:))) Když dorazili ostatní, ubytovali jsme se, Mirča nás všechny několikrát oběhla se svou zdravou svačinou (třešně, rybíz...) ale nechyběla ani čokoláda:))) Nakonec jsme byli všichni svoláni do jídelny, kde jsme dostali "krátké" školení o správném nalévaní čaje a také nám byli sděleny nejdůležitější informace o chodu tábora..... potom už byl čas jít si lehnout…. Pondělí 14.7 z tohoto dne si toho moc nepamatuji ale něco přece…. Odpoledne jsme se šli s Matesem projít po okolí....přitom nás(holky) provokovali kluci....stále nám na záda lepily takové ty kuličky.....nevím co to bylo, ale dává se to docela špatně dolu...zvlášť když to máte na zádech:))))Po této oddechové procházce jsme se neobvyklou cestou(strmý kopec) pomalu opět vraceli směrem k chatě...to bylo vlastně poprvé co jsem pocítila své "špatné plíce" jelikož se mi zamotala hlava a špatně se mi dýchalo....avšak za pomoci starostlivé Mirči se mi udělalo zase dobře a přišla jsem i na jiné myšlenky:))))Nic jiného mi ani nezbylo, jelikož jsem si zase já hlava děravá zapomněla dýchátko v chatce...:)))Po návratu nám Mates vysvětlil novou hru s názvem Ringo, při které se si myslím všichni vyblbly, až na mě...když jsem dostala ringo kroužkem do zad, přestala jsem hrát a začala jsem se této hry stejně jako podobných her bát...Tak jsem alespoň pozorovala ostatní...všichni se postupně zlepšovali a asi tak po hodině už nebylo ani poznat, že hrají ringo poprvé.... Úterý 15.7 dnes jsme se byli opět projít a tentokrát i s Matějem...,po cestě jsme si zahráli spoustu nových her např. kohoutku zakokrhej....,nebo jsme typovali v jaké ruce má Matěj bonbón...,nebo někteří šli napřed, někde se schovali a my ostatní jsme je hledali, ale nesměli jsme sejít z cesty....Mrzí mě, že jsem si zápisky o programu začala dělat pozdě a proto si toho pamatuji tak málo...:(((( Večer před spaním se četla již druhá kapitola knihy-Byl to osud..... Středa 16.7 dnes jsme si udělali výlet do Polska….,ochutnali jsme Polské borůvky a musím říct, že máme tedy Polákům co závidět...,tak velké a dobré borůvky jsem snad ještě neměla….:))) Avšak borůvky byli skoro na začátku cesty...,čekal nás výšlap "na kopec" alespoň já jsem si to tak pojmenovala....,za tu dobu co chodím na Kapku byl tohle pro mě jeden z nejnáročnějších dnů...avšak tentokrát (snad poprvé) jsem si nezapomněla dýchátko a tak se to dalo vydržet i když na ten nejdůležitější kopec (možná to byla rozhledna, nevím) jsem už nešla, jelikož jsem za tento den napočítala již tři záchvaty (bohužel ne smíchu) a proto jsem usoudila, že bude lepší, když počkám v lese....ale to jsem ještě nevěděla, že dojdu úplně někam jinam a že mi potom bude muset Matěj volat kde jsem....nakonec mě ale naštěstí ostatní našli a mohli jsme se vydat směr nádraží....šli jsme do Ruprechtic, kde Grill z nudy začal volat na všechna čísla, která našel napsaná na zdi a díky jeho mluvícímu talentu při čemž jsme se museli řezat jako šílení, nám alespoň rychle uteklo čekání na vlak.....po návratu jsme se hned vrhli na stolní hry, jako kdybychom nebyli vůbec unavení....a pokud si dobře vzpomínám začala se připravovat večeře-smažený sýr s bramborovou kaší.....na tuhle večeři jsme hlavně já a Daneček čekali:)))) Podle mě je to to nej.jídlo, ale to je věc názoru:))))Před spaním jsme se zase dozvěděli něco více Denise, Honzovi, Atrejovi....no zkrátka četlo se:)))) Čtvrtek 17.7 dnes jsme nejdříve ráno měli takovou větší olympiádu, na které bylo asi jako nejtěžší disciplína-běh s tenisákem mezi lokty....někteří jedinci s tím měli problémy, jelikož míček z loktů vyklouzával, ale naopak jiní(třeba Kokoška) tuto disciplínu zvládli skvěle....si tam ten míček přilepili lepidlem nebo co:)))))Už mi bohužel paměť neslouží a tak přejdu rovnou k večerce....dnes se četla čtvrtá kapitola a i přes to, že se snad všichni těšili na můj zajímavý boj s démonem, tak asi kromě dvou jedinců všichni usnuli:(((((( Pátek 18.7 dnes jsme se velkým obloukem vydali do Broumova…. Zde jsme dostali rozchod a kupodivu se snad všichni vydali nejprve do Penny....ty z nás museli mít radost, ale jistě měli zase dobré tržby:))))))))Každý si zkrátka zašel kam potřeboval a nakonec jsme se sešli na lavičkách, kde jsme ještě nějakou dobu odpočívali a potom jsme šli zpět do chaty....no mohla bych i říci domů….:))))Před spaním se četla poslední kapitola, po které se ozval tak ohromný potlesk, až jsem se bála, že spadne chata....vůbec jsem to nečekala a bylo to moooc milé Sobota 19.7 dnes jsme kromě obvyklých stolních her zkoušeli i různé disciplíny, které se nám počítali jak do soutěže, tak byla i možnost udělat si nějakého bobříka. To se povedlo třeba Mirče (bobřík míření)nebo Kokoškovi (bobřík síly). Třeba kliky šli asi nejlíp zase Grillovi…. Dnes nám před spaním Matěj četl Růženku….pro mě to byl hezký pocit…konečně jsem mohla usnout, jelikož četl někdo jiný..:)))) Neděle 20.7 dnes jsme byli opět v Adršpašských skalách. Vzali jsme to z jiného konce než na Velikrávě, jelikož by byla blbost, abychom viděli podruhé to samé Také jsme se byli podívat na něco, čemu já říkám průzračné jezero…. třeba mě konkrétně se líbilo ještě více než skály…ale to je zase věc názoru. U onoho jezera byl překrásný výhled a ať lituje ten, kdo s námi nejel (není to samozřejmě myšleno na ty, kteří chtěli, ale nemohli jet)Kolem poledne se někteří jedinci posílili hamburgrem či langošem a nebo prostě svačinou, kterou jsme dostali…No myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že snad všichni byli po dnešku unavení…já tedy rozhodně. Ale na druhou stranu ty zážitky, které jsme si z dnešního dne odnesli, myslím, stojí za to…. Pondělí 21.7 dnes jsme měli „odpočinkový den“ Měli jsme příležitost dodělat si třeba nějakého bobříka…. Mě se to konečně podařilo. I když to bylo na doraz (trefila jsem přesně 80hodů)tak jsem konečně udělala bobříka míření…:))) Takže jsem měla taky zase jednou z něčeho radost. Následně jsem se nechala přemluvit, abych si šla s Mirčou, Kokoškou, Grillem a Danečkem zahrát fotbal…. no škoda že u toho zrovna nebyl Matěj s kamerou…kdyby pak do nějaké soutěže poslal, jak Smíšek hraje fotbal, jistě bychom vyhráli….no alespoň malá výmluva je, že jsem to hrála poprvé v životě a navíc Smíšek a sport to nejde k sobě Omlouvám se, že někteří jedinci se v dnešním dnu vůbec neobjevili, ale přiznám se, že vůbec nevím, co podnikali…. Úterý 22.7 dnes jsme se vydali opět do Polska na borůvky. Všichni sbírali a byli krásně modří….ruce, pusa, zuby….Já jsem se mezitím opět potýkala s nevolností…. Takže když jsme se přes Bobří vrch vrátili zpět do chaty, šla jsem si lehnout a tak vůbec nevím co se dělo dole v jídelně….myslím však, že se opět hráli nějaké stolní hry a také se připravovala skvělá večeře, kterou jsem si za každou nemohla nechat ujít. Poprosila jsem tedy Žabikuka o vzbuzení na večeři a tímto bych jí chtěla ještě poděkovat…děkuju Večeře (lívance) byla úžasná a když k tomu byli ještě ty skvělé borůvky, tak to byla teprve mňamka….:))))) Středa 23.7 dnes jsme měli také volnější den a navečer jsme si konečně udělali táborák. Opékaly se buřtíky, chleby, okurky, rajčata….. :)))) Hned po večeři jsem se šla s Mirčou, Kokoškou, Danečkem a Grillem proběhnout (bohužel bez dovolení a to mě mrzí) Dnes se mi však opět potvrdila pravdivost rčení „v nouzi poznáš přítele“ jelikož zase já hlava děravá jsem šla běhat bez dýchátka…. avšak tentokrát jsem myslela, že už nedojdu zpátky….neschopnost dýchat a ještě strach z lesa to bylo teda krutý…ale ostatní i když si mohli zase sednout k ohni, tak namísto toho se pro mě vrátili a toho já si nesmírně vážím…. Po společném návratu k ohni jsme postupně začali chodit do chaty (sprcha je jen jedna ale to nám přeci nevadí) Čtvrtek 24.7 dnešek začal zvláštně. Nejdříve se Grill pokusil udělat na snídani palačinky, avšak nakonec palačinky byli skvělé až na to, že je udělal Kokoška…..ale to nám přeci nevadí ne?:)))) Dopoledne jsme se já, Mirča, Kokoška a Grill vydali do Broumova nakoupit a po návratu jsme se s Mirčou, Kokym a asistencí Danečka pustili do vaření polévky. Na to že jsme tam namíchali všechno možné…(zj. Pavouky, žížaly, housenky…:) tak polévka snad všem chutnala…alespoň si tedy nikdo nahlas neztěžoval Potom jsme s Mirčou ještě dojedli borůvky s cukrem…. opakuji Mirča si dala borůvky s CUKREM!!!:))))))) Po poledním klidu se konali turnaje v osadnících a já, ta která jsem to chtěla vzdát předem, jsem kupodivu se Smajlíkem a Grillem postoupila do finále….také jsme si ještě zahráli několik soutěží(tentokrát docela těžkých) a potom už byl čas na přípravu večeře….Matěj připravil skvělé těsto, na které jsme my (stejní človíčci kteří dělali oběd) dali salámy, zeleninu…nu zkrátka vše co patří na pizzu. Myslím si, že se pizza povedla. Už jen podle toho jak rychle zmizela….:))) No a pak už byl taky čas jít spát…. Pátek 25.7 dnes jsme se šli naposledy projít, zahráli jsme si poslední hry…někteří si již začali uvědomovat, že se další den už jede domů Večer, no spíše v noci, jsme si to opět udělali takové slavnostnější…(na to se vždy těším) Při dvou lucerničkách nám Matěj rozdal diplomy a také byli uděleny dva žluté kvítky…Mirče a Danečkovi Ještě jsme si zazpívali takové ty typicky oddílové písně a šli jsme pomalu spát. Sobota 26.7 dnes jsme bohužel odjeli domů. Uklidili jsme chatu, připravili svačiny a Matěj nás odvezl na nádraží. Někdo se domů těšil a někomu se naopak nechtělo…. však jsme spolu byli dva týdny a to je docela dlouhá doba na to, abychom si zvykly na ono prostředí apod. Ale tak domů jsme museli a já veřím, že jsme se neviděli naposledy……….. Ještě bych chtěla napsat zvláštní poděkování Matějovi za to, že pro nás připravil takhle suprovou výpravu. I když nám třeba moc nesvítilo sluníčko tak myslím, že jsme si vystačili i bez toho…Všechno zkrátka nemusí být dokonalý, aby to mohlo být skvělý. Děkuju za to, že jsem měla možnost se něčeho takového zúčastnit a rozhodně toho nikdy nebudu litovat. A také bych chtěla poděkovat Markétce (Žabikukovi) Opravdu si mi moc pomohla, díky tobě jsem se opět postavila na nohy a také mi došlo, že pro některé věci (lidi) opravdu nemá cenu brečet….děkuju a ráda bych Ti tvou pomoc někdy oplatila……