Ani se tomu nechce věřit. To je takový jeden mladý život. Za 18 let se narodí a vyroste človíček. Stane se „jako dospělým“, dostane tu správnou občanku, právní zodpovědnost, a přestože na rozum si musí ještě počkat, ve světě okolních očí je dospělák. Tož přesně tak dlouho už funguje náš oddíl. Vznikl 19. března 1995. A my v sobotu oslavili tyto jeho narozeniny. Zhruba čtyřikrát do roka si plácám játra, jak je to pro oddíl významná záležitost. Tedy myslím tím narozeniny, jarní prázdniny, letní tábor a Vánoční oddílovou besídku. Jsou to zhruba 4 dny v roce, kdy členové mohou ukázat, že jim na oddílu záleží a snaží se téhle akce zúčastnit.

…tak v tomto duchu jsem se snažila připravit celé jarní prázdniny v Krásné Lípě…

V sobotu na nádraží se nás sešlo 21 – o rekord v počtu Kapek jedoucích v jednou kupíčku jsme se tedy nesnažili – co to ty děti v těch velikých krosnách mají?? Někteří poprvé ztratili telefon. V Ústí se k nám přidali Cipís se Zuzkou a na základnu nás tedy dorazilo 23. Měli jsme s sebou i dva „velký chlapce“, takže se Matěj zastavil na nádraží v Krásné Lípě, aby těmto dvěma Ondrulínům vzal batohy autem. Někteří záviděli. Do kopce nás vytáhla mašinka Rákosníček a pak už na nás čekala studená chata. Po příjezdu jsme se ubytovali každý na svou postýlku a většina měla i postýlku na svůj nepořádek :o) Také jsme si řekli pravidla, vysvětlili almary, bačkůrky, splachování, zhasínání, zavírání…

Název článku jsem zvolil zcela záměrně vzhledem k včerejší Klubovce. Je to takové tematické. Jednak se na Klubovce „zlikvidovaly“ dvě bábovky (jedna samozřejmě bez oříšků – ještě že ten Myšák dorazil na schůzku, jinak bych mu to rozdrobil do schránky… :o)), ale také se ukázalo, že někteří (možná fšichni ?!) nejsou žádné bábovky. A to by někteří klidně mohli. Trochu si nedokáži představit Kapku někde u Mussura u orvávacích her, když nám stačí hra „Šnečí závody“, aby si někdo skoro způsobil úraz… :o)

Sice tradiční akce, ale ta na letošní rok naplánovaná již 4 roky dopředu (aby do toho někomu něco nevlezlo), měla šílený předprůběh. Je to akce, která se musí nejen naplánovat dopředu, ale dost času si vyžaduje i samotná příprava. A protože u nás tuto zimu sníh dlouho nebyl a vypadalo to, že ani nebude, v pondělí před víkendem jsem rozhodl, že se akce Jahody nekoná.

Co dodat? Besidka byla! :o) A jaká? No byla odrazem fungování oddílu od září až do konce kalendářního roku 2012 a spjatá s akcemi, které se konaly. A vzhledem k tomu, že oddíl od září do prosince spíše nefungoval, než fungoval a že jsme neměli ty pravidelné Klubovky, na kterých by se stále připomínalo i to, jak vánoční besídku připravit… besídka dopadla přesně tak, jak mohla.

Tak nějak by šel pojmenovat sklon kalendářního roku 2012 v oddílu Kapka. Rekordní počet návštěv aqvaparků, který tu za celou historii oddílu ještě nebyl. Už by se skoro mohlo zdát, že nejsme turistický oddíl, ale plavecký… :o)

Jen malé shrnutí trošku zvláštní, atypické páteční Klubovky. Chtěl jsem udělat něco netradičního, nového, co jsme ještě nedělali. Nedalo to ani moc přemýšlení a nápad byl na světě. Čajů mám slušnou zásobu, donést nějakou tu vyrobenou kuchen-buchtu-kůkís by také nebyl problém, tak bylo rozhodnuto.

Tak jsem přemýšlel, co bychom mohli podniknout místo podzimní prázdninové výpravy, abychom doutratili zbylé penízky v oddílové pokladně. Když nám nevyšlo žádné místečko, kam bychom se o podzimních prázdninách uchýlili. Vzpomněl jsem si, že občas někdo řekl, že bychom mohli do Prahy do Aquapalace.

Ráno jsme se sešli na nádraží Naty, Terka, Petra, Matěj a Myšák.

V sobotu jsme cestovali něco kolem 10hodin…děsně dlouhá doba fakt... lidi ve vlaku se střídali a my tam pořád seděli… Když jsme konečně došli do tábora, tak jsem byla zmatená z našeho „tábořiště“, nevěděla jsem, jestli se mi tam líbí nebo ne, jestli tam těch 14 dní v pohodě zvládneme. Nakonec jsme to, myslím, zvládli krásně a líbilo se mi tam, tak snad i ostatním. Celkem obtížné a pro mě ne úplně super dny (myšlenky na útěk byly celkem časté) byly první 4, protože voda se musela nosit od pumpy, což v případě WC opravdu nebylo ono. Pak se ale malilinkaté čerpadýlko postaralo o to, že se můj pohled na chatu otočil o…no o hodně stupňů :o).

Halo, halo… kdo by měl zájem jít v sobotu 12. května na menší sobotní výpravu, tak se sejdeme zítra ráno v 10 – takže vlastně dopoledne – na starém autobusovém nádraží u stanoviště číslo 13. S sebou to, co normálně na výpravy. „Matěji, já nemohu.“ „Netřeba hlásit, že nepřijdeš, netřeba se omlouvat. Kdo prostě chce, ten přijde.“ „Matěji, já určitě přijdu. Já také přijdu! Já také…“

Do Nového Boru nás přilákal hlavně neobsazený termín domu dětí a mládeže Smetánka a také oblast, kde se nachází a je možno provádět nespočet aktivit. Opět jsem hledal místo, kde jsme ještě nikdy nebyli a přitom místo bylo patřičně atraktivní. Jo, a aby to nebylo na druhém konci republiky (kvůli času přesunu a penězům), ale jen třeba v půlce. :o)

Ty letošní se konaly v pátek 23. března 2012, tedy se 4 denním zpožděním. :o) Začátek byl stanovený na 16:30, ale to už se v klubovně chystal Matěj s Myšákem a vyrábělo se „umělé“ zranění – tržná krvácející rána na ruce. :o) Pak Myšák šel dolů, aby ho někdo ošetřil…

Koukám, asi se k tomu nikdo nebude mít, tak holt je to zase na mně. Tentokrát to vezmu stručně a hodně obecně, nějak nemám náladu se moc rozepisovat, i když letošní oddílové prázdniny v Krásné Lípě byly zase jednou moc príma. Tedy alespoň mně se to tak zdálo.

Jak jsem slíbil, tak jsem splnil. V období vánočních prázdnin jsem svolal jednu mimořádnou – hrací Klubovku. Vzhledem k tomu, že se někteří členové i v návštěvní knize dotazovali, jestli opravdu bude, čekal jsem docela zájem a ani jsem se moc nezmýlil. Klubovku jsem svolal na čtvrtek 29. prosince 2011.