Už budeme plnoletí…

Autor: Mischel <>, Téma: Zprávy a zprávičky z akcí, Vydáno dne: 06. 03. 2013

…tak v tomto duchu jsem se snažila připravit celé jarní prázdniny v Krásné Lípě…

V sobotu na nádraží se nás sešlo 21 – o rekord v počtu Kapek jedoucích v jednou kupíčku jsme se tedy nesnažili – co to ty děti v těch velikých krosnách mají?? Někteří poprvé ztratili telefon. V Ústí se k nám přidali Cipís se Zuzkou a na základnu nás tedy dorazilo 23. Měli jsme s sebou i dva „velký chlapce“, takže se Matěj zastavil na nádraží v Krásné Lípě, aby těmto dvěma Ondrulínům vzal batohy autem. Někteří záviděli. Do kopce nás vytáhla mašinka Rákosníček a pak už na nás čekala studená chata. Po příjezdu jsme se ubytovali každý na svou postýlku a většina měla i postýlku na svůj nepořádek :o) Také jsme si řekli pravidla, vysvětlili almary, bačkůrky, splachování, zhasínání, zavírání…

A také jsme „naťukli“ celé naše táborové téma UŽ BUDEME PLNOLETÍ a vysvětlili jsme dětem, že jako plnoletí potřebují móóóře kartiček a průkazek. A hned jsme začali očkovat (psst, nikomu to neříkej :o), měřit, vážit a fotit. Vážit proto, že Matěj vymyslel, že budeme mít velikej graf, kde budeme přibírat a ubírat, takže Mischel měla práci s každodenním vážením a zakreslováním do grafu, ale když se našel systém, zas taková práce to nebyla :o) Očkováním proto, aby mohli děti dostat kartičku pojištěnce a fotit, aby byly fotky na další průkazky.

Spinkáme.

V neděli… co jsme dělali v neděli?? Jo! (když ono je to tak dávno) Hráli jsme hry, ve kterých se měla ukázat spolupráce. Někteří nespolupracovali. Hry na prověření spolupráce nás dovedli k získání občanských průkazů. Samozřejmě jsme si venku užili super sněhu a odpoledne jsme tedy byli v chatě a sušili. U sušení jsme zvládli hrát vytrvalé želvy a určitě ještě něco….také jsme prvně otevřeli úřad a děti mohli žádat o kartu do fitnesscentra. A večer jsme získávali cestovní pasy, získat takový cestovní pas není žádná sranda – musíte dát otisky policii, aby zjistili, jestli vás někde nehledají, musíte zvládnout test fyzický a psychický, ukázat, že se v cizí zemi domluvíte a taky že ty země znáte…no a když vám tohle všechno naši sqělí úředníci potvrdí, tak čekáte, až vám bude průkaz vydán :o)

Spinkáme.

Babylon. Já byla teda dost zklamaná. Myslím si, že hodně dětí se těšilo na švédské stoly, ty nám ale zrušili. Jinak děti byli asi spokojené. Já bych uvítala více času v IQ parku, ale protože děti, tak jsem to neviděla všechno… Jinak klasika voda, technika, zábava a následná únava. Někteří zase ztratili telefon.

Spinkáme.

Úterý… To jsem po dětech chtěla, aby mi řekli definice ke slovům, která většina z nich neznala, pár nejvyvedenějších:
- PEDEL – (Simča) – česky prdel, odborný dětský název pro toto slovo, většinou říkají malé děti
a důchodci bez protézy
(pravda) – školník, údržbář
- DALASI – (Didy) – měla používaná pouze v Dalasu, jinde se s ní platit nedá, v Dalasu mají jen 2
směnárny
(pravda) – měna v Gambii
- ZAMBO – (Barava) – prvek z karate, podobný kambu (či kombu), používá se při zakončení
zápasu a vypadá takhle (ukázku žádejte osobně u mistra Baravy)
(pravda) – míšenec černocha a indiána (člověk s červenou pletí)
Také jsme v úterý byli v Krásné Lípě, a aby to nebylo jenom chození po cukrárnách, tak jsme si k tomu zahráli hru Měxeso – pexeso, ale hledalo se po městě. Byl to první den toho ukrutného sněžení, takže se nám všechny pexesa rozmáčela, ale i tak nás hra bavila :-) Jinak začínám mít zatemněno, co se kdy dělo…

Určitě jsme spinkali.

Slavili jsme Matějovo narozeniny, tentokráte se holky vyznamenaly (Barava, Didy …) a připravily pro nás diskotéku 80., 90. let, kde jsme měli i vyhazovače, barmany a diskokouli (ta druhý den dobře posloužila k zabavení Rákosníčka, který o sobě tvrdí, že je hyperaktivní).
Taky jsme měli celodenní výlet na Tanečnici... O tomto výletě já toho moc nevím, já ten den odpočívala :o) Ale musím se podělit o úžasnou hlášku… Matěj se mě po příchodu ptá, co děti nechtějí, když nechtějí libovej chleba?? Tak asi tlustej, ne?? No a díky autorovi této zkomoleniny, který mi vysvětlil, že asi nejí lybu… jsem se dostala až k tomu, že vlastně nejí chleba s rybí pomazánkou :o) Ono to takhle asi nevyzní tak dobře, ale to byste u toho museli být :-) já se smála pěkně dlouho.
Ještě jsme malovali do sněhu barvičkami smíchanýma s vodou a hrubou moukou, taky sranda, ale děsná zima. Připomněli jsme si první pomoc a uzly. Koulovali jsme se, hráli jsme další a další hry… Někteří ve sněhu naposledy ztratili telefon.
Člověk se ani nenadál a byl poslední, tedy slavnostní večer. Letos byl opravdu bohatý na dekrety a ocenění. Někteří se snažili na poslední chvíli dohánět úkoly do Nováčkovské zkoušky a některým se to opravdu povedlo – Bulda a Klára. Ti, co to nestihli, mají možnost do oddílových narozenin a to by pak mohli být číslo 100 (Terí zaber!!). Žlutý kvítek žádný, no ale březových lístků, těch bylo… Myšák dostal 1. stupeň, Simča s Goofym 2., já 3., no a Matějovi jsme konečně předali jeho 6. stupeň. Jak říkám, opravdu výživný slavnostní večer. Nakonec všichni dostali maturitní vysvědčení a trička (některé ty březové lístky už uspali) a šlo se spinkat nebo zpívat ke kytaře.
V sobotu ráno jsme vstávali opravdu brzy a i tak, kdyby neměl vlak 20 minut zpoždění, bychom ho skoro nestihli. Sněžilo už několik dní a bylo poznat, že se dráhy mají proč opožďovat. Cesta byla v pohodě. Někteří ztratili nabíječku k telefonu. Já děti doprovodila jen do Ústí, tak jsem se vydala na opačnou stranu a jela do Plzně, hold i na mě čekala škola. Děti ale prý dojeli v pořádku (pokud ne, tak hups, teď to víte :o). O některých mám zprávy, že prospali celou neděli, a to i ti hyper :-).
Za sebe mohu říci, že jsem s letošní Lípou opravdu moc, moc, moc, moc, moc, moc, moc, moc a moc spokojená. Většina věcí se povedla podle plánu, dětí bylo dost, ale ne (alespoň nějak razantně) na úkor kvality. Rozhodně by se mohla zlepšit kontrola a hlídání svých věcí, hlavně telefonů. Také chování se k ostatním nebylo vždy úplně v pořádku… Ale suma sumárum, já už jsem v teple, klidu a opravdu se mi tam s Vámi všemi moc líbilo. Děkuji všem, kteří jste tam byli, účastnili se her a o průkazy bojovali :-).