Vánoční oddílová besídka 2009

Autor: Matěj <matej.radar(at)centrum.cz>, Téma: Zprávy a zprávičky z akcí, Vydáno dne: 27. 12. 2009

Stalo se již dlouholetou tradicí, že se náš oddíl společně setkává v čase předvánočním, kdy se sejdou současní členové, ale i ti, co do oddílu chodili před nedávnem, či dávnem, ale také kamarádi, přátelé, rodiče... I letos jsme se sešli v pátek 18. prosince, abychom společně strávili několik chvil při oddílové besídce oddílu Kapka.

  Scházet jsme se sešli v 17 hodin. Bylo to o hodinu později, než začínají pravidelné Klubovky a také na to někteří doplatili, když mrzli před školou již před čtvrtou hodinou. :o) V 17 hodin se tedy otevřely dveře a banda nadšenců se vrhla ke klubovně, kterou hezky vyzdobila Markéta. Čekali jsme na ježíškovské zazvonění a pak se slovy: jééé, jůůů, fííí jsme se doslova natlačili do klubovny. Posadili jsme se do bramboloidu kolem klubovny na židličky a mohli jsme začít.
  Snad ani nebudu podrobně vyprávět, jak celá besídka probíhala. Bylo to velmi podobné, jako minulé roky, minulý rok. Přivítali jsme se s kamarády – hosty. Přišly dvě maminky (Ropuchy a Natky) a také její bráška David. Ale i další, které jsme moc rádi viděli: Mía, Tomík (na toho jsem v průběhu schůzky mockrát zapomněl.. :o), Smíšek, Mišák (s měkkým i), Keši, Pytlík. No snad jsem na nikoho nezapomněl ani teď. :o)
  Po šesté hodině jsme se oblékli a vyrazili jsme společně na naše tradiční místo, kde už čekal Mates a hlavně krásně plápolající a hřející kamarád – oheň. Nechybělo několik tradičních slov a došlo na předávání dalších dvou dekretů pro splněné nováčkovské zkoušky. Oddílové číslo 89 dostal Myšák a devadesátku si zasloužila Anička. Přivítali jsme mezi sebou dva nové členy a mohli jsme si vyslechnout další důležitou informaci – jak dopadly volby rádců a kdo vstupuje do čela Černé a Zelené družiny. Chvilky napětí a... a dozvídáme se, že jedním rádcem se stává Kofi-Gufi a další, tentokrát vítězkou je Simča :o). Oběma gratulujeme.
  Ještě překvapení, nepřekvapení... v podobě balónku štěstí. Stejně jako minulý rok, i letos jsme zapálili čínský lampión – balónek štěstí. Každý vyslovil své přání a po chvilce již, tentokrát růžový, balónek stoupal vzhůru. I letos se povedl, nevzplál nám a vesele a tanečně se pohyboval směrem vzhůru. Dlouho jsme jej sledovali, až nám jako malinká tečka – hvězdička, zmizel v dáli. Letos se rozhodl plout směrem na západ. Poslední poklonění ohníčku a míříme zpět do klubovny.
  V klubovně opět nějaké hry a pak přichází očekávaná chvíle – rozdávání dárečků. Rozhodujeme se, kdo letos bude dělat Ježíška. Zájemců je hodně, ale já už mám vybráno a těší ne, že dotyčný Ježíšek má stejné argumenty, jako jsme si v duchu myslel i já. A to, že jeho chování bylo na téhle schůzce moc príma... Byl jím tedy pro letošek zvolen Zondra. Opět asi hodinu trvalo tradiční rozdávání a rozbalování dárečků. Nikdo nezůstal neobdarovaný. Plno dárečků dostal i oddíl samotný.
  Dnešní večer samozřejmě nechyběl ani zpěv, hraní na kytaru, zkrátka trocha toho umění. Zondra nám zahrál moc hezkou skladbu na kytaru a pak jsme společně zapěli několik oddílových popěvků. Čas se pomalu nachýlil a my se už museli pomalu zvedat. Ještě jsme rychle vyhodnotili soutěž ve vanilkových rohlíčcích. Bylo moc těžké určit jen jednoho vítěze, ale nakonec se porota ve složení: Matěj, Pytlík, Keši rozhodla první místo udělit rohlíčkům, které by však asi nevyhrály první místo ve vzhledu... :o))) -> Chuťově jako nejlepší jsme ohodnotili rohlíčky, které pekla Kristýna s maminkou. Ale děkujeme všem soutěžícím i maminkám za účast v soutěži.
  Čas se tedy naplnil a my si balíme věci a pomalu odcházíme z klubovny domů. Někteří se sem ještě vrací, protože pro 16 členů byla vydána takzvaná přespalnička. Tito mohou v klubovně přespat do druhého dne a tak si besídku ještě trochu protáhnout, užít. Je to jakási odměna pro některé členy, kteří si nejvíce zaslouží.
  Osobně hodnotím besídku jako moc pěknou a povedenou. Ještě jednou děkuji všem, co přišli, zvláště těm, co už do oddílu nechodí, ale ocení alespoň to malinko, co jim oddíl dal. Děkuji také za výzdobu a přípravu programu na besídku Žabikukovi. Ještě jednou děkuji a těším se na další setkání.