Letní prázdniny 2022
Autor: Matěj <matej.radar(at)centrum.cz>, Téma: Zprávy a zprávičky z akcí, Vydáno dne: 01. 09. 2022Po roční odmlce, kdy jsme jeli na tábor zase na Klondyke, jsme se letos vypravili už po několikáté do Janoviček u Broumova. Zde si pronajímáme chatu skautů z Broumova. Strávili jsme zde již několik letních prázdnin, ale třeba i podzimní, nebo velikonoční. Nejen chata a okolí, ale i široké okolí (kraj) se nám moc líbí.
Roli dospěláků letos zaujmul Matěj, coby kuchař, zásobovač, hospodář a trochu plánovač programu, dále Dominik, coby „stínový“ (ale na slunci) hlavní vedoucí a dalšími vedoucími byl Bulda a Páťa. Vzhledem k tomu, že jsme zde byli již několikrát, pokusil jsem se naplánovat trošku jiné výlety, než na kterých jsme již byli. V plánu tedy byla i návštěva Safari ve Dvoře Králové, museum Merkuru, Adšpašsko-Teplické skály „z druhé strany“, opět dřevěný kostel v Broumově, kde jsme byli již před dlouhou dobou a kromě jednoho účastníka tam ještě nikdo nebyl. Návštěva nově otevřeného koupaliště „Koupálko“ přímo v Janovičkách, a ještě pár dalších plánů…
První týden na táboře se nesl ve znamení úmorného horka. Horko, horko, horko, sluníčko. Ale to k létu a k táboru patří. Naštěstí jsme si přivezli i zásobu vodní munice, a tak proběhlo několik vodních bitek, kde nikdo nebyl ušetřen. Když docházela munice, za vděk vzal i lavór, kyblík, láhev. :o)
Další den se oddíl vydal prozkoumat nové koupaliště. Přibližně půl hodina cesty, ale pořád lepší, než když jsme museli jezdit do Meziměstí, což znamenalo skoro ¾ hodiny pěšky na vlak, pak nějakou stanici vlakem a nakonec ještě kousek pěšky. Koupálko je otevřené teprve druhým rokem a majitelé ho stále ještě zdokonalují a vylepšují. Velkou atrakcí je docela dlouhá skluzavka, která (dle slov některých členů) by třeba takového Pepču vymrštila, že by Koupálko přeletěl a skončil na druhém břehu. :o) Ale mají tu free WiFi (takže se chatovalo o sto péro), prodávají nějakou tu limču a drobné občerstvení. A teď se podržte: Druhý den nadpoloviční většina na Koupálko nechtěla, protože je prý hrozné vedro! :o)) (To mi nějak hlava nebere, ale budiž. :o)
Další v plánu byla rozhledna na okraji Teplických skal a turistická procházka přes jižní část Teplických skal. Vlakem jsme dojeli do Janovic a odtud fakt stoupákem na kopec a rozhlednu Čáp. No teklo z nás, jak z vodopádů. Brzy došla zásoba vody, a tak jsme zvolili jen kratší variantu směr vlaková stanice Teplice nad Metují – Skály. Cestou nějaké hry, nutné hromadné i individuální focení. Počítání schodů, učení se cizím jazykům (viď Robíku: Dzień dobry). Fotografování s neznámými děvčaty, stydění se při focení kyvadélka u chaty Horolezců, prostě běžná zábava. :o)
Další den měla být pauza na rekonvalescenci a pak hurá do Safari. Jenže… Počasí se měnilo, jak nálada chameleona (vlastně barvy) a tak jsme museli o den odložit. Pak o druhý a třetí… až jsme museli akci „Hurá se zvířátky za zvířátky“ úplně zrušit. Ale jak říkám: Nemůžeme mít všechno, to bychom se neměli na příště na co těšit, že?
Takže další (ze začátku spíše mokřejší) dny jsme upravili program na aktivity v chatě a kolem chaty. Kromě jiného závod po okolí, ruko-noho-skákačka a další. No jednu pozitivní věc schované sluníčko přineslo: A to, že jsme se v noci nepotili jako chlívek od vrat a mohli se alespoň trošku vyspat. (Ono totiž nebylo úplně příjemné předtím ráno přemýšlet, jestli se člověk počůral a zvlhl z toho celý spacák nebo jestli je to opravdu pot. A pak přes den to sušení…)
Ale to už se blížila středa, druhý táborák (tentokrát bez buřtíků). Ale zase jsme po hooodně dlouuuhé době seděli u ohýnku s kytarou a pokoušeli se preludovat a k tomu zpívat. A myslím, že se to povedlo, a že se všem líbilo a byli spokojeni. Druhý den balení, úklid, rozdávání svačin (do noci jsem pekl řízky, pizzu, připravoval svačinky :o)
V 10:00 hodin hromadný odchod na nádraží. No a pak už jen zdlouhavější cesta domů (ČD opět nezklamali, když stejně jako při cestě sem jsme sice měli zakoupené místenky, ale ta sedadla ve vlaku nebyla…) :o) Já jsem ještě douklízel, dobaloval, douklízel, vyvážel odpadky a tříděný odpad.. vyklepával koberec.. a v 15:30 jsem také vyrazil domů. Ale musel jsem před Prahou zastavit a trochu si zdřímnout – proto jsem tentokrát nevítal ostatní na nádraží. :o)
Snad se vám líbilo. Budu rád za všechny vaše komentáře… A třeba někdy zase na nějaké akci na viděnou.
Chtěl bych všem moc a moc poděkovat. Samozřejmě dětem, že jeli na tábor (to jsou nejdůležitější tvorové – pro které to vlastně děláme), ale hlavně Dominikovi, Buldovi i Páťě. Myslím, že pracovali opravdu skvěle a snad se nebudou zlobit, když napíšu, že z mého pohledu mnohem více, intenzivněji a lépe, než na nějaké minulé akci. Ještě jednou moc a MOC děkuji.