Kam se ztratila zima a s ní i sníh? :o) Tak tuhle otázku si oddíl Duha Kapka klade již několik posledních let v době jarních prázdnin. Vzpomínáme na naši první výpravu do Krásné Lípy v roce 1996, kdy v Sokolově bylo 5cm sněhu, v Ústí nad Labem, kde jsme přesedali z vlaku na vlak, chodili lidé v krátkém rukávu a my jsem šoupali boby z jednoho nádraží na druhé a byli kolemjdoucím za blázny. Avšak v Lípě na nás tenkrát čekalo skoro metr sněhu...
I letos jsme se v době jarních prázdnin vydali na náš zimní tábor do Krásné Lípy. V pořadí již na 23. výpravu. Žel uprostřed chřipkové zákeřnosti, aprílového počasí, které si svou sílu vybralo již v únoru, jsme se do poslední chvíle nemohli vůbec na nic spolehnout. Nakonec ještě další 2 členové nám odpadli poslední noc před odjezdem, a tak jsme skoro místo na zimní výpravu odjížděli na „rodinou dovolenou“. :o)
Ale stálo to za to. I v tak malém počtu, který nepamatujeme, se podařilo užít si senzační týden strávený ve společnosti kamarádů a přátel. S programem jsme museli hodně improvizovat, protože nám jaksi chyběl avizovaný sníh k připraveným hrám a také rozdělení do skupin podle ptáků by způsobilo, že by některá zůstala prázdná. A proč podle ptáků? Letos jsme tematicky zamířili k Rozzuřeným opeřencům proti zeleným prasatům. Někteří asi tuší, že téma letošních JP bylo: Angry Birds.
Místo sněhových bitek, staveb a polárního dobývání musely stačit stavby z papíru, kelímků a dalších improvizačních materiálů. Vzduchem nelétali sněhové koule, ale jen papírové, pologumové a také samotní Angry Birds. Nesestřelovali jsme ale jen prasátka, ale také samotné opeřence – maskoty jednotlivých účastníků letošní výpravy. Kromě her a soutěží jsme také sestavili prototyp nového člena – reprezentanta Kapky. Jak by asi měl ideálně (fyzicky) vypadat. No nechtěl bych ho někde potkat. :o)
Sice skoro bez sněhu, ale s vlezlou zimou jsme se letos vydali na Jedlovou horu a tentokráte zase z jiného základního tábora. Společně jsme zvažovali kam se vydáme pryč na celý den a nakonec to vyhrál aquapark v Děčíně, kde jsme se také patřičně vydováděli (někteří v tsunami zátoce i skoro utopili), ale hlavně umyli a unavili. Plánovanou návštěvu Jeskyně víl jsme rovnou zavrhli, protože bylo velmi málo pravděpodobné, že bychom letos mohli obdivovat přírodní krásy vytvořené ze zledovatělé vody.
Přestože se nám „letošek“ o něco více, než jiné roky, pokusil jarní prázdniny pokazit, tak se mu to naštěstí nepovedlo! Stále byl nějaký důvod se něčemu smát, hrát si, blbnout a trávit společné chvíle. Letos jsme využili jednu z našich tradičních slavnostních oddílových chvil k ocenění některých členů a kamarádů. Při slavnostním závěrečném večeru (zaplály nám i umělé plamínky dovezené z CVVZ v Šumperku) jsme mohli předat oddílový šátek spolu s oddílovým číslem další člence Kapky. Atmosféry jsme využili také k tomu, že jsme ocenili 3 jedince Březovým lístkem. Čihimu jsme věnovali 1. BL za jeho odhodlání, činy a práci pro oddíl Kapka, Pepča si právem zasloužil již 2. BL za další vytrvalý a neutuchající zájem o dění při práci s dětmi a pro děti. A konečně jsem využili také toho, že nás navštívil Lapi, kterému jsme od srdce a s velkou úctou udělili 2. stupeň BL, na jehož udělovacím dekretu se sešli podpisy nejen z našeho okolí, ale i z řad kamarádů a podporovatelů z dalších koutů naší země.
Moc děkuji všem za pomoc, nadšení a elán, se kterým se do letošních JP pustili a také samozřejmě všem účastníkům, kteří podpořili oddíl Duha Kapka svou přítomností. Těším se na další společná setkání a výpravy. Již teď se těším na příští jarní prázdniny a už se připravujeme na velikonoční výpravu (Velikrávu 2018), která je za dveřmi.
Díky všem.